S rodinou jsme měli společnou snídani (akorát bez taťky, ten musel v noci do práce), od stolu odešel dřív i Daniel, starší brácha
Asi o čtvrt na devět se tam začali všichni tak postupně objevovat, sraz měl být totiž až o půl deváté. Jakmile jsem viděla B., skočila jsem po ní. Vážně jsem už kolem sebe potřebovala někoho blízkýho.:D
Pak jsme byli rozděleni do čtyř skupin.Já byla ve skupině s B. a B. V každé byli dva portugalští studenti, u nás to byla Jessica a Diana, u které byla ubytovaná taky jedna moje spolužačka. Provázeli po škole. Areál školy je vážně obrovský. Nejvíce mě zaujala velká vstupní hala a knihovna, kde žáci trávili svůj volný čas. Poté se každá ze skupin šla podívat na jednu vyučovací hodinu. Já jsem byla na hodině angličtiny v sedmé třídě. Studenti věděli, že se přijdeme podívat, tak nám nechali volná místa v lavicích, půjčili nám učebnice, takže jsme celou hodinu mohli pracovat s nimi. Byli jsme z toho nadšení. Hodina angličtiny se mi moc líbila.
Po obědě jsme autobusem vyrazili do centra Aveira, kde jsme šli na procházku. Je to opravdu krásné město. V Aveiru se taky vyrábí sůl, takže jsme se šli podívat k solným jezerům. Následovala prohlídka budovy, kde se vyrábí mýdla. Sami jsme si také jedno vyrobili. Mně se to moje moc nepovedlo.:D
Pondělní program skončil uvítáním u starosty, kterému uprostřed jeho řeči zazvonil iPhone.
Pak jsme dojeli zpátky ke škole, kde už na mě čekala Jessica. Měli jsme teď tedy individuální program. Jeli jsme na večeři do nákupního centra do mekáče, kde jsme se setkali ještě s několika lidma. Celkem dlouho jsme čekali na Daniela, měl u sebe peníze
Prošli jsme i pár obchodů, jenže 80% všeho oblečení zabírala trička pod prsa, což já bohužel nosit nemůžu. Zbytek byl buď drahej a nebo neměli moji velikost. (y)
Pak jsme ještě zalezli do jedné kavárny, kde se k nám připojil další Portugalec Louis, který měl u sebe Němce - už si bohužel nepamatuju jeho jméno, ale byli to v pohodě kluci. Seznámila jsem se ještě s Anou, která u sebe nikoho ubytovaného neměla, ale i tak si s námi vyšla. Je strašně v pohodě a těším se, až si zavoláme přes skype.
Nevím, jak bych celý den shrnula, asi nic extra, myslím, že jsem ten den byla hodně ve stresu a nedokázala jsem se moc uvolnit, což možná potvrdily i noční můry, které mě provázely celou noc.
Tohle je ta hala.
Oběd, který jsme měli ve školní jídelně. Mnohem lepší než v naší.:D
Dost dobrý nádraží!
Graffity kráva na nádraží.
Nějaká socha.
Bomba!
Nákupní centrum.
Světla na radnici.
Zítra čekejte další povídání.
Pac a pusu.:*
Žádné komentáře:
Okomentovat